Superdávka se překlápí do praxe. Část starších lidí se v systému ztrácí a doplácí na něj

Překlápění na superdávku ukazuje, jak tvrdě může změna sociální podpory dopadnout na starší lidi s nízkými a obtížně navýšitelnými příjmy. Podle ČSÚ je příjmovou chudobou ohroženo 18,8 % lidí ve věku 65 a více let, kteří žijí sami. Z 238 500 domácností přecházejících z rušených dávek na superdávku klesla podle údajů MPSV téměř polovině podpora nejméně o 500 korun. Na Lince seniorů se ozývají lidé, kteří se v novém systému ztrácejí, řeší nižší podporu, čerpání úspor i to, že se na úřady nedaří dovolat. Bezplatná krizová služba jim pomáhá situaci zvládnout, zorientovat se a najít konkrétní další krok. Sama má ale letos na provoz zhruba o půl milionu korun méně než loni.

Když je příjem pevně daný, není nižší dávku čím dorovnat

Podle šetření ČSÚ Životní podmínky 2025 bylo příjmovou chudobou ohroženo 8,4 % lidí ve věku 65 a více let. U těch, kteří žijí sami, činil podíl 18,8 %. Právě pro jednočlenné domácnosti je změna výše podpory zvlášť citelná: možnost zvýšit příjem prací bývá ve vyšším věku omezená a běžné výdaje, zejména náklady na bydlení, nelze rychle snížit. Pokud nová dávka klesne, zbývá často jediná možnost – dál omezovat spotřebu nebo sahat do úspor. Od srpna začalo 238 500 domácností přecházet na superdávku. Podle údajů MPSV téměř polovině těchto příjemců klesla nová podpora nejméně o 500 korun.

Přetížená komunikace s úřady

Část starších lidí ale na přechod k superdávce nedoplácí nižší podporou. Narážejí také na složitou cestu k informacím a k řešení své konkrétní situace. Zkušenost Linky seniorů ukazuje, že na Úřady práce se klientům často nedaří dovolat, v některých případech dostávají rozdílné informace  a z rozhodnutí jen obtížně poznají, proč jim dávka nebyla přiznána nebo z čeho byla vypočtena. Pro starší lidi s omezenou mobilitou, bez podpory blízkých nebo s horší orientací v online prostředí přitom není snadné zvolit jiný způsob kontaktu. Finanční chudoba se tak propojuje s informační: člověk má málo prostředků a zároveň obtížný přístup k informacím a pomoci, na nichž jeho finanční situace závisí.

„V hovorech řešíme s klienty, že si vyvolávají kredit voláním na Úřad práce, ale často se stejně neprovolají. Když už se jim podaří informace získat, mohou se setkat i s rozdílnými odpověďmi na to, jak mají dál postupovat. Rozhodnutí o dávce jsou navíc pro řadu lidí velmi složitá – obtížně z nich poznají, proč dávku nedostali nebo jak byla její výše vypočtena.

Často jde o lidi, kteří jsou hůře mobilní, takže osobní návštěva úřadu je pro ně velmi náročná,“ říká Kateřina Bohatá, zástupkyně ředitelky Linky seniorů.

V jednom ze srpnových hovorů popisuje muž starší 65 let s důchodem 13 000 korun, že mu po zdlouhavém žádání a dokládání dokumentů nebyla superdávka přiznána kvůli výši úspor. Z rezervy proto dál hradí běžné výdaje a postupně ji vyčerpává. Obává se, co bude, až úspory dojdou. Úspory si vytvořil v době, kdy pracoval, to se mu nyní už nepovede. Špatně už spí, budí ho nejistota a úzkost. V hovoru vyslovuje nepochopení, proč má nejprve vyčerpat vlastní rezervu “až na dřeň”a teprve poté případně dosáhnout na pomoc od státu a to i přesto, že celý život pracoval.

Linka seniorů pomáhá převést zahlcení do konkrétního kroku

Linka seniorů nemůže změnit rozhodnutí o dávce ani výši příjmu. Může ale člověka podpořit ve chvíli, kdy se v situaci přestává orientovat nebo ho finanční nejistota zahlcuje. Intervenující společně s volajícím pojmenuje, co je právě teď nejnaléhavější, rozdělí problém na zvládnutelné kroky a pomůže připravit další postup – co ověřit, kam se obrátit a jakou návaznou službu využít. Pokud se k finanční tísni přidává silná úzkost, beznaděj nebo jiná krizová reakce, linka poskytne krizovou intervenci a pomůže člověka stabilizovat. Součástí práce je také triáž: rozlišit, komu stačí podpora a orientace v hovoru a kdo potřebuje další sociální, zdravotní, právní nebo krizovou službu. Když se podaří situaci stabilizovat už na lince, nemusí volající kvůli zahlcení vyhledat akutní zdravotní nebo sociální pomoc, kterou nepotřebuje. Kapacita návazných služeb tak zůstává pro případy, kde je jejich zásah skutečně nutný.

Pomoc je potřeba, Linka seniorů má přesto méně prostředků

Linka seniorů pro rok 2026 neobdržela celou částku, o kterou v dotačním řízení žádala. Letošní finanční podpora je zároveň zhruba o půl milionu korun nižší než v předchozím roce. Služba přitom dlouhodobě funguje na hranici kapacity a část volajících se nedovolá. V době, kdy změna sociálních dávek přináší další nároky na orientaci, komunikaci s úřady a zvládání finanční nejistoty, by služba potřebovala dostupnost spíše rozšířit.

„Umíme lidem v těchto situacích pomoct, a přesto máme letos na provoz zhruba o půl milionu korun méně než loni. To je zásadní problém ve chvíli, kdy změna dávek přenáší na lidi další nároky a část z nich už nemá finanční ani praktickou rezervu, ze které by mohla čerpat. Potřebujeme udržet odborný tým a zvýšit dostupnost služby, aby se dovolali i lidé, kteří dnes pomoc hledají marně,“ říká Klára Gramppová, ředitelka Linky seniorů.

O Lince seniorů

Linka seniorů je registrovaná celostátní sociální služba telefonické krizové pomoci provozovaná organizací Elpida, o.p.s. Poskytuje anonymní a bezplatnou podporu starším lidem, lidem v krizi a lidem, kteří řeší situaci blízkého člověka nebo péči o něj. Aktuálně je dostupná denně od 8:00 do 20:00 na čísle 800 200 007.

Zdroje: ČSÚ, Životní podmínky 2025; údaje k přechodu na superdávku podle MPSV, anonymizovaný zápis z hovoru Linky seniorů

Kontakt pro media: Iveta Čížová, iveta.cizova@elpida.cz, tel.: 773 480 505